Navazujeme na předešlý článek, kdy jsme zmiňovali, že se naši debrujáři dostali do národního kola soutěže Poháru vědy. Ten zmiňovaný čas již nastal a náš tým se vydal na dlouhou cestu do Prahy. Národní kolo proběhlo ve dnech 14. – 16. 6.
V pátek bylo všech 7 nejlepších týmů z celé republiky slavnostně přivítáno a nabitý program mohl začít. Otničtí debrujáři museli čelit hned několika nelehkým výzvám. Museli své celoroční snažení odprezentovat před ostatními na pódiu, tak jak to bývá na skutečných vědeckých kongresech a zároveň museli odpovídat na všetečné otázky návštěvníků u vlastního stánku. Tréma před samotným vystoupením stoupala, ale my jsme se nenechali vykolejit, a i přes některé přeřeky jsme pódiové vystoupení zvládli vcelku bez problému, koneckonců bylo to naše první vystoupení na celorepublikové debrujárské akci, komu by se nerozklepala kolena.
Další den jsme byli do práce, vskutku vědecké, zapojeni už od samého rána. Čekala nás již výše zmiňovaná prezentace naší práce na stánku. Porotci chodili mezi stánky, hodnotili vzhled stánků, ale také se zajímali o jednotlivé pokusy a správnost vysvětlení, kterou museli žáci prokázat u záludných otázek.
Po skončení stánkové ukázky nás čekala volná zábava, a tedy prohlídka Prahy. Prošli jsme se po Václavském náměstí, kde nesměla chybět fotka u pomníku svatého Václava, přešli jsme Karlův most, kde žáky překvapilo množství lidí, kteří přes most proudili a zrcadlové bludiště na Petříně jsme nemohli opomenout. Po návratu na místo konání soutěže nás čekalo divadlo fyziky s ukázkou zajímavých pokusů plných ohně, vody a různých chemikálií.
Po večeři již přišla ta dlouze očekávaná chvíle, a to vyhlášení výsledků. Národního kola soutěže se zúčastnilo sedm týmů ve třech kategoriích rozdělených podle stupně vzdělání.
Náš tým, KMD Otnice, se umístil na krásném čtvrtém místě ze sedmi přítomných týmů v národním kole, ale současně z celkových padesáti dvou účastnících se týmu z celé České republiky v naší kategorii. Za tento úspěch vděčíme Nele Matouškové, Ellen Luňáčkové, Elišce Struhařové a Tobiášovi Havránkovi. Jsme velmi šťastní, že jsme se dostali tak daleko a umístili jsme se na často neoblíbeném bramborovém, pro nás však neuvěřitelně krásném, místě.
Vedoucí skupiny debrujárů Tereza Vodová
