Nastal den, kdy jsme se s žáky 1. třídy konečně dočkali vytouženého prvního školního výletu. Přidali se k nám také páťáci s panem učitelem Matějíčkem i paní vychovatelkou Pehalovou, která nás má na starost ve školní družině. Nejdříve jsme navštívili historickou kovárnu, vyslechli o ní krátkou přednášku a představili si tak lépe, jak se asi žilo dříve …
Dále se páťáci vydali k zámku, ve kterém žil za 2. světové války malý chlapec Tomáš Graumann a jehož skutečný příběh se nám postupně odkrýval. Bohužel všichni z jeho rodiny byli zabiti, on ale díky Nicholasi Wintonovi válku přežil. Slova Tomáše Graumanna si žáci z jeho dopisu nepřímo vyslechli: „Měl jsem o tři roky mladšího bratra Antonína. Když jsem odjížděl, můj bratr byl nemocný a čekalo se, že pojede příštím vlakem. Já jsem odjížděl vlakem na začátku srpna 1939 a 1. září Hitler napadl Polsko. Žádný vlak již nevyjel…“ Zatímco páťáci prožívali strhující příběh o zachráněném židovském chlapci, prvňáci se seznámili s naším prvním prezidentem Tomášem G. Masarykem, jehož sochu vzápětí kousek od kovárny zhlédli a lépe se tak ve svých myšlenkách ponořili do doby dávno minulé…
Poté už se naše třídy prodíraly hustým porostem kolem potoku k louce, kde už na nás čekal kůň Sam, který však nezahálel a před námi zkultivoval za pomoci dvou hospodářů menší pole. Během chvilky si žáci vyslechli nejen povídání o koni, hospodářství Springinsfeld, ale také si konkrétní činnosti spojené s prací v hospodářství na vlastní kůži vyzkoušeli a prožili tak několik vzácných okamžiků společně s kůzlaty, králíky a jinými zvířátky. Jako zakončení našeho příběhu si formou „bitvy“ na louce připomněly obě třídy blížící se svátek konce 2. světové války a důležitost svobody… Znavení, avšak spokojení a plni zážitků jsme se vraceli zpět …
Anežka Husáková