V pátek 16. října jsme si v naší mateřské škole připomněli Mezinárodní den vývojové poruchy jazyka (DLD). Celý týden se děti ve třídách Žabek a Koťat věnovaly aktivitám zaměřeným na rozvoj řeči, komunikace, naslouchání a dechových dovedností. Do podpory se v pátek zapojily také děti ze třídy Broučků.
Ve třídě Žabek jsme si celý týden hráli se slovíčky. Procvičovali jsme dech, skládali písmena z kaštanů, tvořili věty a vymýšleli legrační nesmysly. Společně jsme také vytvořili strom slov, na který děti přidávaly slova, která pro ně něco znamenají nebo se jim jednoduše líbí. Povídali jsme si o tom, že každé slovo má svůj význam a může v nás vyvolávat různé pocity a představy.
Děti si také vyrobily žlutofialovou výzdobu a veselého foukacího strašáka. Vyvrcholením týdne byl pátek, kdy plnily různé úkoly a za každý získávaly razítko. Na závěr si odnesly diplom za odvahu mluvit, naslouchat, přemýšlet a hrát si se slovy.
Ani ve třídě Koťat jsme na slovíčka nezapomněli. Děti si mimo jiné vyráběly štěrchátka na rytmizaci, nacvičovaly práci s dechem při foukání brčkem do vody, cvičily se žlutofialovými bambulemi a vyzkoušely si spoustu dalších aktivit zaměřených na komunikaci, naslouchání a rozvoj řečových a kooperativních dovedností. Na zahradě si na závěr vytvořily podzimní strašidla.
Děti ze třídy Broučků se k podpoře připojily v pátek .Společně jsme si zahráli logohrátky, vyzkoušeli dechová cvičení a užili si aktivity, při kterých jsme zapojili naše uši, pusinky i fantazii.
Důležitou součástí celého týdne bylo také povídání o vzájemném respektu a pochopení. Dětem jsme přiblížili, že každý z nás je jiný a každému může jít něco jinak. Některé děti mohou potřebovat více času, aby našly správná slova, vyjádřily své myšlenky nebo porozuměly tomu, co jim druzí říkají. To ale vůbec neznamená, že jsou méně šikovné nebo že si s nimi nemůžeme hrát.
Učili jsme se proto, že nikomu se neposmíváme za to, jak mluví, dáváme si navzájem prostor, trpělivě nasloucháme a pomáháme si. Každý má právo být vyslyšen, přijímán a cítit se mezi kamarády bezpečně.
Celý týden nám připomněl, že slova mají velkou moc. Mohou potěšit, povzbudit a spojovat, ale také ublížit. Proto je důležité učit děti nejen správně komunikovat, ale také vnímat druhé s laskavostí, respektem a pochopením.
Protože každé dítě má co říct – jen někdy potřebuje trochu více času, trpělivosti a podpory, aby jeho slovům ostatní porozuměli.
Za kolektiv Lea Dostálová
